Spontánní tanec? Vědomý? Intuitivní?

Ráda bych od září měla ve svém životě ještě více sdíleného tance a také jednu skupinu podobně naladěných žen a tak přemýšlím, jak to vlastně celé nazvat...

To, co tančím a co se učím se nazývá svobodný vědomý tanec a určitě to tak je. Tento tanec mi vnesl do života svobodu, především první vědomé poznání, že mohu svými emocemi svobodně proplouvat, vyjadřovat je a přirozeně v nich plynout. Že není se čeho bát, přichází a odchází, jsou jako vlnky na vodě a na konci bývá krásné uvolnění a často i nové poznání. Škoda, že v běžném životě se jim často bráníme. Jsou tak léčivé a přináší nám poselství...můžeme naslouchat, pro začátek alespoň v tanci.

Vědomý... vědomý tanec také určitě je. Pro mě to znamená zklidnění mysli, které s tancem přichází, když se mysl stává pozorovatelem. Vnímáme, co se děje v nás i kolem, a není třeba vše komentovat myslí. Můžeme plynout.

Tanec je určitě i spontánní....jdeme do těla, znovu se v něm zabydlujeme a dosedáme. Uvolňujeme se, otevíráme a energie znovu začíná proudit. Ožíváme. Následování rytmu či přirozeného toku své energie to je pro mě spontánnost, kterou tanec přináší.

A intuitivní je také. Pro mě to znamená, že mě vede k sobě, dovnitř, kde mohu naslouchat svému vnitřnímu hlasu a vedení, své intuici. Přichází pak poselství a inspirace přímo pro mě. To má pro mě velký smysl. Takže to asi zatím nechám plynout :)