Proč ten krásný pocit z workshopu tak rychle vyprchá?

Taky ti vrtá hlavou, proč se po workshopu, tanci, rituálu nebo ženském kruhu cítíš nádherně – lehce, v klidu, napojeně – ale jakmile se vrátíš do běžných dní, ten pocit jako by se vypařil?

Nejsi v tom sama. A není to tvoje chyba.

Ve chvílích klidu a vědomé přítomnosti (např. na workshopu) děláš jiné věci než ve svém běžném životě – myslíš jinak, dýcháš jinak a věnuješ pozornost jiným věcem. A právě to ti přináší ten příjemný vnitřní stav.
Jakmile se ale vrátíš domů, vrátíš se i ke stejnému způsobu života a naskočí staré vzorce – stejný vnitřní dialog, stejné zaměření mysli, stejné automatické reakce. A s nimi se vrací i staré pocity: stres, tlak, únava, nejistota…

Einstein to řekl trefně:

"Bláznovství je dělat stále to samé a očekávat jiné výsledky."

Pokud chceme, aby náš vnitřní stav zůstal jiný – klidnější, svobodnější, jasnější – potřebujeme něco změnit i ve svém každodenním fungování. A tou změnou není jen vnější akce, ale především směr, kterým zaměřujeme svou mysl. 

A k tomu nám může pomoct pravidelná meditace. Je to praktický trénink mysli, který nás učí vědomě směřovat pozornost – třeba jen k dechu. Učí nás vnímat, kdy nás mysl táhne do starých příběhů, a dává nám možnost zůstat v přítomném okamžiku. Meditace není o tom "nemyslet". Jde o to všimnout si, že mysl odbíhá, a vrátit se zpět – k dechu, k tělu a k sobě.

Právě tím posilujeme nový způsob bytí. Ne jednorázově, ale kousek po kousku – každý den.

To, jak se cítíš, nevzniká náhodou. Vzniká tím, čemu věnuješ pozornost.
A to můžeš pomalu, laskavě a vědomě měnit.