Podzim/zima

23.11.2020

Příroda se začíná halit do svého zimního kabátku prvními mrazivými rány. Je čas jít k sobě a snít. Snít o tom, co bychom chtěli nově ve svém životě. A pustit to, co nám už neslouží a co už nechceme dále žít. Je dobrý tomu poděkovat a nechat to s láskou jít. Poděkovat za to, že jsme to mohli žít, a za zkušenost a moudrost, kterou nám to přineslo...

A tak Vás dnes zvu ke krbu, pod peřinu či do pohodlného křesla. Třeba právě za doprovodu této krásné hudby:

Možná už předbíhám. Teď cítím, jak je důležité nejdříve se podívat na to, co máme. Vždyť podzim ještě neřekl své sbohem, i když už se pomalu mění do zimy... a podzim je čas sklizně. Podívejme se nejdříve na to, co jsme letos sklidili, v životě i na zahrádce, pomůže nám to lépe uvědomit si, kde teď jsme, a pak...pak můžeme začít snít, kde chceme být a jaký semínka chceme na jaře zasadit.